Noc v Rotterdamu

Můj příběh začíná v sobotu večer 7.4.2018 kdy jsem pracoval jako taxikář. Při přebírání auta přišel šéf. Nabídl mi jízdu do Nizozemí se zásilkou skleněných dveří pro připravovaný Lídl. Neváhal jsem ani sekundu a řekl ano. Vyjížděl jsem hned druhý den ráno. V neděli 8.4. kolem 9 hodiny. Cesta mi trvala necelých 15 hodin a ujel jsem přes 1200 km. Bylo před 12 hodinou večerní, když jsem dojel na místo. Ani se mi nechtělo spát, byl jsem v naprosté extázi. Vzal foťák a prošel kus města. I když jsem chodil přes 4 hodiny, ušel jsem jen nepatrný kousek z celého města. Po návratu k autu jsem posnídal a počkal na předání dveří. Pánove moc nechápali, když jsem řekl, že vezu dveře, hledali dodávku a ani je nenapadlo že by mohly být v sedanu Superb II. Raní, deštivý Rotterdam byl plný lidí, spěchu a úplně o ničem. Jel jsem tedy k moři. Nejbližší bylo malebné městečko Monster. Úžasné město, které mi učarovalo svou architekturou. Všechny domy měly velké okna, téměř přes celou zeď. Některá byla vyzdobené méně, některá více. Soukromí však zdejší obyvatelé neměli žádné. Po krátké procházce po pláži, za foukání studeného větru jsem se vydal najít větrný mlýn. Po odškrtnutí ze seznamu mi už zbývalo jen koupit kytky a jet domů. Vydal jsem se podívat do Haagu, což nebyla úplně nejlepší volba. Navigačka mě zavedla do uzavřené ulice, kvůli pracím na silnici. Při otáčení na né zcela ideálním místě mi před auto skočila paní s dítětem a já naštěstí jen odřel ráfek o patník. Oblitý studeným potem, zastavuji na nejbližším volném místě, abych se mohl uklidnit. Našel nejbližší květinářství, koupil několik růží a tulipánů a jel domů. Měl jsem pocit že už stačilo. V pondělí 9.4. asi v 1 hodinu jsem dorazil k českým hranicím s prázdnou nádrží. Dotankoval a po po 2 dnech se konečně vyspal. Ráno jsem však v 5 zase vyjížděl, abych stihl věnovat kytku slečně, která měla jet se mnou. Po cestě jsem obdarovával všechny slečny, co jsem potkal, ať už náhodně či záměrně tulipánem z Holandska. 

 

Děkuji za Vaši pozornost. Připomínky a názory jsou vždy vítány.

Jurajda Martin

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *